Nádech, výdech.

Postavila jsem Kámen vedle karet, odfotila a chtěla jsem fotku poslat z telefonu emailem do počítače. Zobrazila se jako černý obdélník, nerozeznatelná od pozadí – neviditelná.

Je hodně zajímavé, jak ten výklad vůbec nechce být napsán.

On mi řekl své poselství a já jsem okamžitě podle toho začala žít a už nejde jinak a věci se rozpohybovaly. Ale napsat to… uff.

Kdo váháte, jestli číst dál, poslední možnost vzít nohy na ramena a pláchnout co nejdál. Králičí nora vede hodně, hodně hluboko.

DOMOV SRDCE. SOUCIT.

To je převládající energie v tomto období. Ale není to obecná kvalita, kterou můžete cítit jako primární stav. Je to kvalita okna příležitostí, které nám toto období otevírá.

Dává nám příležitost objevit domov. Domov v sobě i kolem sebe – v podobě bezpodmínečné lásky, která tu pro nás je a vždy byla, neohraničená a nepodmíněná.

Já už vím, že to tak je. Čím víc ze sebe sundávám bolest a kulturní otisk oddělení od země, tím víc cítím, že jsem součástí jedné velké komunity, a je o mě postaráno.

Jako když v pralese zaryjete bosé nohy do vlhké hlíny a víte, že země vám dá potravu, vodu i přístřeší. Komunitu, přátele, medicínu, oheň i déšť i velké jeviště, kde můžeme zažívat zkušenosti a žasnout.

Ta energie je laskavá. Jemná jako vánek a pečující jako plyšové papuče. A je tu pro nás v každičkém okamžiku. Stačí si navnímat tu vrstvu, kde se nachází, a zanořit se do ní až po uši.

Je dost pravděpodobné, že jste tuto energii již zaznamenali. Mě například sled nedávných událostí donutil začít konečně dávat prioritu SAMA SOBĚ. A v první řadě pečovat o to, aby mně bylo dobře.

Prakticky – dnes jsem přestala hledět na to, že štěňátka kňučí a všude je nepořádek a měla bych poslat mail o kurzu s kyvadlem a klientka mi píše, že jí není dobře… a prostě jsem půl hodiny cvičila. Pilates u zdi. Žádná raketová věda. Ale víte, kolik měsíců jsem to tlačila před sebou?

Ta neoblomná pevnost i ta jemná laskavost uvnitř – to všechno vyvěrá z energie soucitu, z toho, že si dovolíme zanořit se do domova našeho srdce, a nechat se opečovat všeobjímající láskou univerza.

Nic víc. Nic míň.

DOPLŇKOVÁ KARTA JE DVOJKA HOLÍ.

Vidíte tu dívku?

Sedí za oknem a dívá se na svět tam venku, a v ruce drží hůl a přemýšlí. Plánuje? Zůstat uvnitř, kde to znám? V bezpečí? Pohodlí? S tím, co už umím? A sledovat zpovzdálí, jak se lidé venku baví a zkoušejí nové věci a padají na nos a zvedají se a žijí a jdou za svými sny? A vyjít ven až když budu mít dokonalý plán? Až když budu znát celou tu cestu?

Dvojka holí vybízí k tomu, abychom se rozhodli – a já bych řekla rozhodli se pro tu akci, která vede do neznáma.

Je zajímavé, že klíčové slovo v textu ke kartě je „planned action“ – naplánovaná akce – a to je v korelaci s rokem hada. Had totiž velmi rád plánuje. A pokud jste začátkem roku hada nepocítili touhu plánovat o malinko více než je běžné, mohli jste si to všimnout kolem sebe.

Abych to shrnula – naplánuj co jde, ale pak vykroč a jdi do akce. Jsme v bezpečí – drženi v lásce (předchozí karta). A tak běž, fouká ti vítr do plachet!

KARTA, KTERÁ OTEVÍRÁ CESTU MIMO TUNEL PRAVDĚPODOBNOSTI

– směrem k možnostem, které by za běžných okolností byly mimo náš dosah:

Sexualita.

Zajímavé, že?:) Rozprouděná životní síla.

Podívejte se na dívku s holemi na obrázku předchozí karty. Pokud se rozhodne riskovat úspěch a jít do akce, ta akce bude vypadat jako ta jedna hůl.

Taková jako… uhlazená. Opatrná. Drží se v malém.

Představte si, že by to místo toho rozbalila jako ta dáma na vedlejší kartě.

Kam by to vedlo?

Čeho by mohlo být víc? Zážitků? Úspěchů? Síly? Přátel? Peněz? Zkušeností? Radosti?

Představte si situaci, kdy jste s milujícím partnerem. Jste v naprostém bezpečí. Můžete se pevně opřít. Absolutně uvolnit a povolit všechny zábrany. Být naplno sami sebou. Projevit cokoliv. Dělat to co vám přináší radost a potěšení, a chtít víc – a dostat víc než si dovedu přát.

Jak tohle dostat do našich běžných životů, abychom se o to mohli opřít?

Naštěstí – máme tu jaro. Za chvíli stromům začnou nestydatě rašit listy a v trávě začnou jemně ale zároveň neoblomně kvést květy. Zvířata se páří. Vzduch je (a bude víc) prodchnutý energií dřeva – rozpínavou, životodárnou, jangovou silou.

Síla, kterou sexualita – rozprouděná životní energie – přináší do našich životů, bude v následujícím období všude kolem nás. A naštěstí – země nás podpírá a drží, je tu s námi.

Zkuste si navnímat v přírodě, v zemi tuto probouzející se vrstvu – a zkuste se o ní opřít. Svézt se na ni jako na vlně, která vám dovolí být víc. Projevit se víc. Cítit se víc. Mít se ráda víc. Být sama sebou – víc.

U mě to vedlo k rozhodnutí – sdílet tento výklad nejenom k sobě do skupiny, ale i na svůj blog. Léta se dívám na to, jak myšlenky psané ve skupině jsou inspirací pro mnoho lidí. Vždy jsem to brala jako čest, že můžu inspirovat druhé. Ale pod vlivem této jarní nespoutané síly si říkám – co kdybych to byla tentokrát já, kdo své myšlenky pošle ven do světa?

MEDICÍNA, KTERÁ NÁM MŮŽE V TOMTO OBDOBÍ POMOCT:

neviditelnost.

Jo, čtete dobře. V černém kameni je neviditelnost jako obecný princip. Ve všech formách, které vás napadnou.

Tanči, jako by se nikdo nedíval.

Zpívej, jako by nikdo neposlouchal – opravdu chci aby můj zpěv zůstal neslyšen?

Užívej si jaro, jako by děti nebyly za dveřmi:)

A tak dál… až k velkým zraněním v hloubce. K těm, které nejsou vidět. Je totiž čas.

Vypadá, že energie tohoto jara nás vede nekompromisně k přenastavování hlubokých vnitřních mechanismů, které nám už nevyhovují. Jakoby se nám nedostávalo energie tam, kde je čas to proměnit, pustit. A jako by nás energie vedla do velkých změn, které nám přijdou děsivé na začátku, ale jejich výsledek bude naše ukotvení v tom místě, kam patříme a kde máme být.

Dokonce náš život zastavuje a chřipkové epidemie řádí – abychom měli na tu změnu prostor. Cítíte tu sílu? Jakoby tu obrovskou proměnu, kterou započal rok draka, měl dokončit právě had.

Shodou jistých náhod si tento kámen doslova několikrát prošel ohněm, velkou transformační silou. Oheň mu nezkřivil ani vlas. A v tom spočívá jeho medicína.

Neboj se, projdeš bezpečně. Všemi změnami až na místo, kde máš být. Protože to, co je tvoje, to nikam nezmizí a nikdo ti to nemůže vzít. Stračí, když se zanoříš do té pečující, laskavé kvality soucitu, a dovolíš jí v sobě proměnit všechnu bolest.

Kapičku po kapičce, kousek po kousku. Jakmile bolest zmizí, zůstane jenom láska. A naše schopnost být mnohem více sami sebou.

Pro šamany z Peru byla neviditelnost po několik staletí jediný způsob, jak přežít vedle španělské inkvizice.

A víte, jaké je to tajemství? Jak se stát neviditelnými?

Být ve všem tak transparentní, že nemám co skrývat. V té chvíli zrak lidí kolem projde skrz a nikde se nezachytí – a v tom místě můžu projevovat sebe sama v obrovské svobodě.

S medicínou kamene můžete pracovat tak, že skrze fotku si ho prostě navnímáte – a dovolíte, aby se ta část medicíny, která je pro vás, prostě s vámi potkala.

O neviditelných zraněních píšu ve svém předchozím článku. A pokud budete cítit, že si v tomto období nevíte rady, ráda se s vámi podívám na vaše zranění v hloubce na šamanském setkání. A pokud by se vám chtělo přečíst si diskuzi k článku a případně se zapojit, zvu vás do facebookové skupiny.

A přeji vám krásné jaro.