Mezi šamany existuje životní princip, který se nazývá CESTA HRDINY.

Funguje asi takto:

Narodíme se s určitým snem v srdci – do podmínek, ve kterých je zdánlivě těžké toho snu dosáhnout.

Až nastane čas, sen v našem srdci se probudí a my začneme slyšet jeho volání.

Někdy to volání nejde neuposlechnout. Někdy naopak musí přijít něco, co nám naruší náš koloběh rutiny, zdraví a nebo bezpečí, abychom zvedli kotvy a začali jej následovat.

Tak nebo onak – dříve nebo později se ocitneme na cestě hrdiny.

Tato cesta nás vede skrze nádherná místa i děsivá úskalí.

Jejím úkolem je umožnit nám vyrůst – získat všechnu tu sílu a moudrost, která nám umožní našeho snu dosáhnout.

Až jednou se nám to nakonec povede – a náš úkol je pak sdílet dary toho snu se svou komunitou a světem.

Připomíná vám to něco?

Mně to připomíná podnikání. A také jakoukoliv životní výzvu, která nás potká.

Pokaždé když narazím na velkou výzvu ve svém životě nebo podnikání, procházím si procesem ztráty bezpečí a hledáním – abych se pak vynořila silnější a s něčím novým, co mohu přinést světu.

Nekonečný koloběh cest hrdiny, jedna za druhou.

Výchozí bod pro cestu hrdiny je, že se rozhodneme vzít své štěstí do svých rukou.

A jeden aspekt této cesty stojí za pozornost.

Pokud máme v srdci nějaký sen, není to náhoda.

A pokud se rozhodneme jít za jeho uskutečněním, zapadneme na své místo v matrici stvoření.

Jazykem šamanů tak vstupujeme do ayni – správného vztahu se světem. A svět nám díky tomu začne otevírat dveře.

Moje zkušenost je taková, že na cestě za uskutečněním těch VELKÝCH snů máme obrovskou podporu.

Tímto způsobem jsem se já dostala k učení šamanů. Tímto způsobem jsem vyhrála šamanský výcvik.

A proto – ještě dříve než se naplno ponoříme do moudrosti šamanů – pojďte si svou aktuální životní nebo pracovní výzvu zasadit do kontextu své hrdinské cesty životem.

Kam cítíte že mají vést vaše kroky?

Jak s tím vaše současná výzva souvisí?

Co se díky ní učíte?

Co je ten nejbližší možný krok, který vám pomůže posunout se k jejímu zvládnutí?

Dovolte si položit tyto otázky, a nechat k sobě přijít odpovědi.

Bude to váš motor.

Vypadá to, že začínáme zlehka, ale nedejte se zmást.

Byl podzim 2022 a já jsem se řítila po dálnici do Prahy na léčení s šamanem z Peru. Byla to první z úsměvných událostí, které vedly k tomu, že jsem se k šamanům dostala mnohem blíž, než by se mi kdy snilo. Dokonce jsem je pak vezla na letiště cestou domů.

Šamani z Peru působí jako vaše milá tetička nebo strýček z druhého kolene. Jde z nich velká laskavost, a taková ta venkovská opravdovost. Ošlehané tváře. Jasný pohled. Obyčejný, „ručně“ a poctivě tvořený život plný malých aktů lásky.

Že Don Francisco, u kterého jsem tehdy byla, je jedním z mála alto messayok – nositelů nejhlubší šamanské moudrosti a také moudrosti peruánských hor, jsem se dozvěděla až během výcviku.

Tento střípek měl na své místo totiž zapadnout mnohem později…

První technika, kterou jsme se v šamanském výcviku učili, se nazývá iluminace. Její součástí je že šaman otevře čakru a pomůže uvolnit zastagnovanou energii – a otisky minulých zkušeností. Taková jednoduchá technika na rozehřátí.

Otisky v čakrách vídám jako mlhoviny – a pod chuchvalci mlhy bývá hluboký šrám. Šrám plný těžké energie spojené s dávným příběhem z minulosti. S bolestí, strachem, a často také se slibem nebo rozhodnutím.

V minulosti jsem se s klienty nořila do těchto příběhů.

Jak je ale jen tak vyndat? Bez vědomé práce? Vůbec mi to nešlo.

Běžely týdny a já jsem se dívala, jak spolužáci začátečníci s lehkostí vyndavají otisky z pole a sama na sobě cítila, jakou obrovskou sílu to má – ale sama jsem to nedokázala udělat.

Hlavou mi běžela otázka. Je to proto, že to neumím? A nebo proto, že jsem zkušená a vidím i to, co touto technikou prostě řešit nejde? Pozice nepochopeného génia a neschopného začátečníka jsou si něčím hodně podobné.

Když jsem se ptala učitelů, vypadalo to, že vůbec nerozumí mojí otázce. Prostě si dej čistý a jasný záměr, že to chceš udělat, byla jejich odpověď.

Trvalo skoro dva měsíce a chtělo to spoustu podpory mých kolegyň, než mi to došlo. Nakonec jsem si vzpomněla na svůj pocit z tetičky a strýčků z Peru.

Ty nejhlubší principy nejsou tajné, pompézní a složité. Jsou jednoduché a žité s láskou a pokorou každý den.

Mít jasný a čistý záměr ve světě ve kterém žijeme není snadné.

Ne když máme hlavu plnou strachů, dávných vzorců a pochybností o sobě.

Ne když jsme přesvědčené, že náš způsob jak něco udělat je ten nejlepší.

Plácáme se pak ve vyježděných kolejích – a zázrak nikde.

A je to tak dobře. Je to pojistný mechanismus.

Aby se každá naše myšlenka zhmotnila ve skutečnost musíme být ve stavu, kdy si myšlenky a záměry vybíráme opravdu vědomě.

Tehdy mi došla jedna z nejdůležitějších lekcí z celého šamanského výcviku.

Být šamanem není o zvládnutí nějaké techniky. Je to o PŘÍTOMNOSTI šamana.

A šaman je ten, kdo dokáže zosobnit samotný princip.

Žít pravdivě, skutečně a čistě tak dlouho, že všechno co udělá se stává Pravdou a Skutečností.

Jednoduchý, opravdový a „ručně“ tvořený život.

A to byl ten moment, kdy jsem poprvé zvládla vzít orlí pero, nabrat na něj šrám v čakře, a vytáhnout jej ven.

CO Z TOHO PLYNE?

Cokoliv řešíte. Dejte si jasný a čistý záměr.

Nepovedlo se jej uskutečnit podle vašich představ?

Vraťte se k němu.

Je tento záměr to, co chcete žít, čím se chcete stát?

Je tento záměr to, co přinese dobro vaší komunitě?

Pokud ano, dejte si jej znovu. Tolikrát, kolikrát bude potřeba.

Až dokud neobjevíte cestu.

A dejte si záměr najít nejlepší cestu pro vás. Dejte si záměr dostat pomoc nebo podporu s tím, co je pro vás těžké. Dejte si záměr vyřešit, co vás brzdí.

Záměr je začátek všeho – a přichází jako první.

Cesta se otevírá až potom.

Léta jsem hledala, jak lidem co nejjednodušeji vysvětlit ty hluboké souvislosti, se kterými pracuji.

V šamanském výcviku jsme to zvládli za 5 minut pomocí jednoduchého obrázku.

…

…

To, co vidíte, jsou linie naší minulosti – pevně semknuté do proudu našeho života.

Naše minulé zkušenosti.

To jak mě děti na sídlišti nechtěly přijmout i to, jak jsem byla jedna z nejlepších studentek. To, co jsme se naučily i to, co jsme se naučily, že nejde…

Zkušenosti našich předků.

To jak mé prababičce vzali statek a dali jí místo toho jednopokojový byt v paneláku. Nebo to, jak moje máma nedokončila vysokou školu, protože jsem se narodila…

Zkušenosti z minulých životů.

Všechny sliby, těžká rozhodnutí, ztráty, strachy, zranění, bolesti…

Všechno jsou to zkušenosti ovlivňující, kudy tyto linie vedou – semknuté do jednoho proudu, který se řítí vpřed s velkou setrvačností.

Šamani jej nazývají momentum tunel, volně přeloženo jako tunel pravděpodobnosti.

V nekonečném okamžiku „TEĎ“ se linie mají možnost rozejít do stran. Většina z nich však dále pokračuje ve své dráze.

98% procent událostí, které nás s největší pravděpodobností potkají, jsou předurčené naší minulostí – a nachází se v rámci tohoto tunelu.

Pak jsou tam tenoučké linie, které z tohoto tunelu vybočují. Pravděpodobnost, že se stanou, je ale mnohem menší.

Pokud bychom se chtěli přesunout na linku, které z tunelu vybočuje, a pravděpodobnost že se stane je 2%, tak potřebujeme změnit 98% procent našich životních návyků…

Zatím dobrý?

Zkuste si teď nacítit, kde v rámci toho tunelu se nachází váš cíl – to místo, kam byste chtěli směřovat.

Nachází se v rámci toho 98% okna?

Pokud ne, čeká vás práce.

Spousta odborníků – a také spousta čarodějek – se ve své práci pohybuje v rámci tohoto tunelu pravděpodobnosti. A to ne nutně chcete.

Například si nechcete nechat číst budoucnost z karet, pokud dotyčná kartářka vidí jenom to co je v tunelu pravděpodobnosti a vy se snažíte změnit kurs. Její předpověď totiž jenom ukotvuje onu pravděpodobnou budoucnost do vaší časové osy.

Úkolem šamana je pomoci vám vymanit se z linie pravděpodobnosti a přesunout se do okna možností.

Které je mnohem širší. A všechny ty nejšťavnatější možnosti jsou s největší pravděpodobností tam.

Co s tím?

Když se podíváte na malý vzoreček výpočtu kinetické energie, co je na obrázku, zjistíte, že náš pohyb závisí od naší hmotnosti a rychlosti.

Když chceme vybočit z tunelu pravděpodobnosti – z toho, kam se v daném momentě pohybuje – musíme 1) snížit hmotnost = odhodit zátěž a 2) zpomalit.

Co je zátěž?

Hmotné věci, které nám zabírají prostor. A také nehmotné věci, které nám zabírají prostor.

Staré zranění, strachy, smutky, bloky, přesvědčení, dohody, sliby, rozhodnutí… Toto všechno způsobuje, že ve vysoké rychlosti se nám směr mění těžko.

Co znamená zpomalit?

Nadechnout se. A zkusit se zastavit.

Nevrhat se posté do té samé hádky s partnerem nebo s dětmi.

Nedělat tu kampaň zase tak jak minule, pokud nevyšla.

Nepsat zase program na poslední chvíli tak jako já.

Nejíst ten patnáctý kousek čokolády.

Dýchat.

Někde tam na kraji našeho zorného pole je možnost, která čeká, až jí budeme věnovat pozornost.

Zkuste se po ní podívat.

Když se nám povede se úplně zastavit, naše rychlost se sníží na nula – a celý ten kinetický vzoreček přestane existovat.

Ocitneme se v bezčasí. V nekonečnu. A to je to místo, odkud pracuje šaman.

To je místo, odkud můžeme změnit směr.

Nulová zátěž. A nekonečno.

CO Z TOHO PLYNE?

Pokaždé když chcete něco změnit – něco, co se vám nedaří. A nebo pokaždé když se chcete otevřít novým možnostem, naučit se novou dovednost… odhoďte zátěž. A zpomalte.

Měnit směr se vám bude mnohem snáz, když se nebudete setrvačností řítit vpřed po předurčené dráze.

Když se vám to povede, otevře se vám nekonečno možností.

A pro začátek – zvu vás zmapovat si svůj tunel pravděpodobnosti.

Návod jak na to najdete v placené verzi  kurzu “Moudrost šamanů” – tlačítko koupit najdete ve spodní části této stránky.

Buď máte výsledky a nebo výmluvy. Někde jsem to teď četla.

Zní to jako hezký marketingový slogan. Ale pokud jste se někdy pokoušeli změnit něco, co vás provází léta (a nebo se naučit něco, co vám nikdy nešlo) tak víte, že o výmluvách to není.

Výmluvy jsou jen důsledek něčeho hlubšího.

Co ať se snažíte jakkoliv, tak vás nakonec strhne zpátky.

Výše jsme si to pojmenovali jako zátěž. Pamatujete? Pokud chcete změnit směr svého tunelu, potřebujete odhodit něco z toho, co nesete s sebou.

Můžou to být stará přesvědčení, strachy, pochybnosti, bolest, zranění, sliby, rozhodnutí, energie v poli… toto všechno nás svou setrvačností udržuje v původním směru.

A vtip je v tom, že většinou vidíme (a žijeme) dvěstěpadesátou ozvěnu toho původního zranění.

Spousta detailů se během těch nekonečných opakování někam ztratila. Šance, že hlavou poskládáme, co se tehdy stalo – a co tedy potřebujeme uzdravit (a začít dělat jinak) jsou často mnohem menší, než na začátku.

…dokud nevíme, kam se dívat.

V hledání toho, co potřebuje být uzdraveno, máme totiž jednu velkou pomoc.

Je to fakt, že náš stín vidíme na ostatních lidech.

Pojem stín zavedl Jung – jsou to ty naše části, které jsme vytěsnily do nevědomí.

Zní to jako jedno z těch klišé. Také jsem jej neměla ráda. A po patnácti letech práce v oboru a práce na sobě jsem si myslela, že už to všechno mám vyřešené.

Navzdory tomu se mi ale v životě děly věci, se kterými jsem nedokázala hnout.

Jednou z nich byly finance.

Léta jsem se točila v bludném kruhu, který zažívá mnoho žen. Nevydělávám, protože mám malé děti. A tak můj muž tráví hodně času v práci aby nás uživil – a kvůli tomu mi neumí dopřát čas bez dětí, kdy můžu pracovat. A tak nevydělávám, a proto on musí být v práci… a tak dokola. Taková hlava XXII.

Druhou byl zaskládaný životní prostor. Můj muž totiž neumí vyhazovat a pouštět věci. Nebo jsem si to alespoň léta myslela.

Léta jsem si říkala, že to už není moje, že to už je jeho.

A že teď je na něm, aby na sobě začal pracovat a začal ty věci měnit. Znáte to? Znáte tu bezmoc, kdy čekáte, až se někdo jiný změní, aby vám mohlo být dobře?

A pak jsem nastoupila do šamanského výcviku a se spolužáky začala trénovat techniky.

Jedna iluminace tu, druhá tam. Občas nějaké to přeseknuté pouto nebo extrakce cizí energie.

A najednou se něco začalo měnit.

Můj muž se jeden den zvedl a vyházel všechen stavební odpad, co nám zbyl z rekonstrukce domu. Začal běhat a cvičit. Poprvé, odkdy jsme spolu, vyhodil pár věcí ze skříně a koupil si hezké kvalitní oblečení. Koupil si kurz. Začal číst knížku. A když jsem mu prezentovala svůj pracovní rozvrh, řekl prostě „dobře“ a pak vzal děti ven.

Celé ty roky…. Taková spousta bezvýchodných diskuzí. Vypadá to tak, že celé ty roky mi prostě zrcadlil moje vlastní s…tíny.

Naši blízcí zrcadlení našeho stínu mají totiž v popisu práce.

A změnit se můžou až tehdy, kdy my změníme tu hloubku, kterou máme v sobě zapsanou.

CO Z TOHO PLYNE?

Pokud se vám opakuje situace, ze které nemůžete ven – s největší pravděpodobností je součástí vašeho stínu.

I když to vypadá tak, že za to může někdo jiný.

I když máte pocit, že už to máte všechno vyřešené.

Pokud se vám to děje, zkuste se dívat na to, co vám to zrcadlí. A nebo ještě lépe – zajděte za čarodějkou nebo šamankou, ať vám pomůže to proměnit.

Pokud se vám povede váš stín obejmout a integrovat do sebe, otevřou se vám v životě úplně jiné možnosti.

Práce s takto hlubokou zátěží je velmi specifická – protože každý člověk potřebuje něco malinko jiného. Bez individuálního sezení se málokdy dostaneme specificky tam, kam potřebujeme. I tak ale existuje šamanská technika, která vám může přinést hlubokou proměnu tématu, které řešíte.

Je to šamanská ohňová ceremonie. Během ní můžete své téma nechat projít proměnou v ohni – a vzít si zpátky k sobě energii, která v tom tématu byla vázána.

Jednu takovou ceremonii jsem pro vás vytvořila. Přístup k ní získáte v placené verzi  kurzu “Moudrost šamanů” – tlačítko koupit najdete ve spodní části této stránky.

Vysoko v horách Peru je místo, kde je stará kamenná zřícenina. Je poblíž jezera a je od ní krásný výhled na okolí. A nebo alespoň tak si to pamatuji. I když v tomto životě jsem tam nikdy nebyla.

Antropologové by nejspíš řekli, že je v ní pohřebiště šamanů. Ve skutečnosti je tam brána v časoprostoru. Vede na místo, kde šamani sedí okolo ohně a drží hlídku.

Jsou to šamani z různých míst a časů – a střídají se. Myslím, že kdysi jsem tam seděla i já. A nebo možná jednou budu.

Šamani sedí kolem ohně a dívají se. Svým zrakem udržují vizi, kterou by chtěli vytvořit pro Matku Zemi a její obyvatele. Čisté řeky. Čistý vzduch. Zdravé svěží lesy. Porozumění a sounáležitost.

Vize šamana dokáže mít docela hustou sílu. Vize několika šamanů… přidá se k vizím nás všech a dokáže nahnout misku vah malinko na stranu. A my zrovna žijeme v období, kdy je to potřeba.

Schopnost tvořit svou vizí ale máme všichni. Je to způsobeno samotnou povahou reality.

V kvantové fyzice se elektron objeví přesně tam, kde ho budete hledat. Ten kdo se dívá ovlivňuje výsledek pokusu.

Když pracuji s čakrou, otisk v ní se pokaždé ocitne v místě kam upírám zrak.

Vidět. Znamená. Tvořit.

A proto je důležité vědomě si vybírat, co se rozhodneme vidět.

Jestli se v klientovi rozhodneme vidět jeho současnou situaci, nebo jeho plně realizovaný potenciál.

Jestli se v našich dětech rozhodneme vidět, jak zvládnou své výzvy.

Jestli se rozhodneme vidět sebe a svou hodnotu.

A naše vize MÁ potenciál pomoct naklonit misku vah.

Nejsem moc velký fanoušek současného pojetí manifestace, kvantování a podobných metod. Přijde mi, že se tam málo pracuje s etikou celé záležitosti.

Znáte to. Motýl zamává křídly a na opačné straně světa začne pršet.

Když lehkovážně ohýbáme realitu pro své vlastní pohodlí nebo pocit důležitosti, je to jako znásilnění.

Je velmi, opravdu velmi důležité, z jakého místa v sobě se rozhodneme tuto tvořivou sílu použít.

To správné místo je v srdci. A aktivuje se, když se zaparkujeme na své místo v matrici stvoření. Když se dostaneme do ayni – správného vztahu se světem. Když se rozhodneme následovat to tiché volání v hloubce. Následovat svůj sen.

Tehdy máme všechnu podporu světa. Vesmír konspiruje v náš prospěch. A manifestace jenom čeká, než se rozhodneme dovolit si vydat se do neznáma. Tehdy je naše cesta poseta zázraky.

A může pomoct, když si dáme čistý a jasný záměr.

Zbavíme se zátěže.

Vstoupíme do bezčasí – a s pokorou a důvěrou požádáme Velký Duchu, děj se vůle Tvá.

Pak šamanovi stačí malinko šťouchnout do reality, a ona se promění.

CO Z TOHO PLYNE?

Dvě věci.

První:

najděte si někoho, kdo pro vás bude držet vizi. Někoho, kdo bude vidět jak jste úžasná, i když jste úplně na dně. Kdo bude vidět vaše projekty dokončené a prosperující, i když jsou ještě jenom ve fázi myšlenky. Někoho, kdo s vámi půjde tu cestu a ponese louči, když se vám zatmí před očima.

Má to obrovskou sílu.

Druhá:

Přidejte do své podnikatelské (i životní) vize dobro pro vaši komunitu a dobro pro Zemi.

Nemáme planetu B… Děláme to pro sebe, pro své děti a vnoučata.

Pravda je taková, že nikdo jiný nepřijde. My jsme ti, na které čekáme. Je to na nás. Naklonit misky vah. Přinést nový způsob, jak věci dělat.

A máme na to to zvládnout. Jsme podnikalteky. Jsme ženy, co vzaly své štěstí do svých rukou. Jsme ženy, co excelují v hledání nových, lepších cest.

Dovolte si být úspěšné. A využijte svůj dar pro dobro toho malého kousíčku země, kterému říkáte domov.